předchozí kapitola   následující kapitola

POPIS EKG KŘIVKY

 

EKG vyšetření je součástí každého interního vyšetření. Proto správný popis EKG křivky je důležitý
a má spolu s anamnézou a klinickým obrazem rozhodující význam pro stanovení diagnózy.

Na každé EKG křivce popisujeme:

1. Rytmus
2. Akce
3. Frekvence
4. Sklon elektrické osy srdeční
5. Analýza jednotlivých vln a kmitů

Doporučuji si osvojit tento postup a začít při popisu vždy hodnocením rytmu, a nikoliv hledat hned
extrasystoly, infarkty, bloky apod. Také postupem od bodů 1-4 získáme delší čas na rozvahu
bodu 5.

Několik upozornění:

Ze všech svodů je nejméně přínosný svod aVR, a proto si při běžném popisu EKG tohoto svodu
nevšímejte.

Izoelektrická linie je vodorovná čára, kterou zapisuje elektrokardiograf běžící naprázdno nebo
v době mezi jednotlivými srdečními revolucemi. Do této linie se promítají normálně i úseky PQ
a ST.

Posun papíru u běžného EKG je standardně 25 mm/s.

Před nebo po každém záznamu jednotlivých svodů se provádí cejch. Správný záznam má cejch
o výšce 10 mm (1 mV). Pozor na záměnu s extrasystolou.

    Cejch

 

Rastr (mřížkování) papíru:
slabé vertikály jsou vzdáleny 0,04 s (1 mm)
silnější vertikály jsou vzdáleny 0,20 s (5 mm)
vzdálenost jednotlivých horizontál je 0,1 mV (1 mm).

Na každém EKG záznamu musí být jméno vyšetřovaného, rodné číslo, datum a hodina provedení
a označení jednotlivých svodů.

Nestandardní svody musejí být zřetelně označeny, např.:
apostrof u etážových svodů (V1')
R u svodů z pravého prekordia (V3R) apod.

Pozor na artefakty, což jsou změny, které nejsou dány elektrickou aktivitou srdce. Jsou způsobeny
např. třesem nemocného (chlad, emoce), neklidem nebo záznamem střídavého proudu (špatné
uzemnění, suché elektrody).

předchozí kapitola   následující kapitola

Counter.cz