předchozí kapitola   následující kapitola

III. PORUCHY TVORBY I VEDENÍ VZRUCHU

PARASYSTOLIE

Pro parasystolii jsou typická dvě centra tvorby vzruchů, která produkují vzruchy současně
a nezávisle na sobě.

V srdci jsou tedy činné dva zdroje vzruchů, z nichž jedním je zpravidla sinusový uzel, druhý je
v komorách nebo v síních. Komorové parasystolie jsou častější.

Parasystolické centrum je chráněno před vybitím sinusovým vzruchem tzv. vstupním blokem
(ochrannou blokádou). Tento blok je často neúplný, což vede k dlouhým přestávkám v činnosti
parasystolického centra.

 

Obr. 65 Parasystolie. F - fusion beat (splynulý stah), A - síně, V - komory

Parasystolie se dá většinou diagnostikovat na EKG (obr. 65) jen v dlouhých záznamech, aby se
bezpečně odlišila od prosté extrasystolie. Zejména komorová parasystolie bývá zaměňována
za komorovou extrasystolii.

Odlišení:
-vazba předčasných parasystolických stahů na předcházejícím sinusovém stahu se neustále 
  mění, kdežto u typických extrasystol je naopak pevná vazba, tzn. vzdálenost mezi komorovým 
  sinusovým stahem a komorovým extrasystolickým stahem je stejná.
-vzdálenosti mezi parasystolickými stahy jsou vždy násobkem nejkratší vzdálenosti mezi 2 
  parasystolickými stahy.
-může být nález splynulých stahů ("fusion beats", kdy impuls vznikl v obou centrech současně
 a na EKG je normální P vlna (aktivace síní z SA uzlu) a následný abnormální rozšířený komorový 

  komplex (na tvaru QRS komplexu se podílí jak parasystolický, tak i sinusový impuls).

předchozí kapitola   následující kapitola

Counter.cz